sobota 19. listopadu 2016

ZIMNÍ PŘECHOD JESENÍKŮ: Z RAMZOVÉ, PŘES ŠERÁK, ČERVENOHORSKÝ SEDLO NA PRADĚD

Podle původní předpovědi mělo být ideální počasí, bohužel nakonec to dopadlo jinak. Ale nemůžu si vůbec stěžovat, byl to dobrý výlet.

Škoda jen, že druhý den jsme už nepokračovali po hřebenové cestě dál na sedlo Skřítek. 
Zataženo, mlha to se ještě dá, ale když se k tomu přidá silný déšť....










Páteční ráno vstávám na vlak o sedmé a cestou si při pohledu na oblohu ještě říkám, že předpověď snad nevyjde.

Při cestě vlakem po severní straně Jeseníků, sluníčko stále svítí, ale v dáli už vidím valící se mračna

Do Ramzové přijíždím kolem půl desáté a už vidím, že se předpověď počasí začíná vyplňovat. Chvíli čekám na Lenku s kterou jsme na tento výlet domluveni a pak už vyrážíme na naši cestu, která vede po červené turistické značce.

Asi uprostřed stoupání procházíme kolem přestupní stanice lanovky Černava pod stejnojmenným kopcem.

Další část stoupání vede již po kamenech až na Šerák. Tato část je vedená i jako cyklotrasa č. 6207, ale nedovedu si představit tudy jet na kole (snad jen vedle něj :)).

Z Ramzové (741 m.) jsme po 5,5 km stoupání a 578 m. převýšení na Šeráku (1319 m.). Výhled tu je parádní, ale dneska pro nás bohužel schovaný v oblacích.

Další naše kroky vedou po hřebenové cestě na Keprník. Část cesty je zalitá tající břečkou a tak musíme jít hodně po krajích. Po kratším výstupu v otevřené a zmrzlé krajině jsme na Keprníku (1423 m.).
Původně jsme si chtěli ještě odskočit na vrchol Vozka, ale kvůli počasí jsme to zavrhli a pokračovali dále na Vřesovou studánku, kde jsme se na chvíli zastavili.
Od Vřesové studánky ztrácíme 250 výškových metrů na Červenohorské sedlo. V plánu máme oběd, ale i přes nabídkovou tabuli přede dveřmi restaurace je zavřeno a tak se jen krátce občerstvíme z vlastních zásob a pokračujeme dále.

 Z Červenohorského sedla už další naše cesta vede stále do kopce. Poté co jsme zavrhli pokračování po náročnější červené tur. cestě vydáváme se raději po širší cestě a cyklotrase č.6075.

Na rozcestí U Výrovky jsme se přiblížili k červené tur. trase na pár metrů a tak se na ní opět vracíme. Cesta vede pěkně do kopce a dává nám zabrat. Naše další cesta vede kolem rašelinišť a k naší radosti se nám na chvíli obloha dokonce roztrhá, ale bohužel jen na chvíli.
Ještě před setměním docházíme na Švýcárnu a jsme nakonec rádi, že jsme si nechali jídlo až sem, protože jinak by jsme tu docházeli až za tmy.

Po jídle nás čekají poslední čtyři kilometry sice už za tmy, ale po široké cestě.
Cestou ještě potkáváme několik opozdilých běžkařů a rozcestí pod Pradědem spatřujeme až na poslední chvíli. Poslední metry pod vrcholem se síla větru zesiluje a ani vysílač není vidět. Nakonec v šest hodin jsme ale již na Pradědu.
INFO:
Vzdálenost: 29,6 km
Nastoupané metry: 1430 m.

FOTOGALERIE:
Google Foto
- Zonerama foto



MAPA: http://www.cykloserver.cz/f/15fe214419/




DRUHÝ DEN vyrážíme ještě za tmy od vysílače kolem štvrť na sedm.

 Kupodivu je celkem dobrá viditelnost a tak se snažím něco vyfotit

Stále je co fotit a času máme zatím také dost...



Za chvíli se začíná rozednívat a tak stále fotíme :)

Na Ovčárně děláme ještě jednu fotku...

...a spěcháme na autobus, protože jsme se tím focením trochu zdrželi.

Snad za dvě minuty, při odjezdu autobusu se ještě ohlížíme na Praděd, ale k našemu údivu ho už zahalují mračna.

Zbytek cesty domů mě už doprovází déšť, ale to už mám splněno a tak mi to už nevadí.

FOTOGALERIE:
- Google foto
- Zonerama foto



Okomentovat