neděle 27. července 2014

PO JIŽNÍ STRANĚ POLSKÉHO SLEZSKA

Moje cesta vedla z Krnova přes Głubczyce a poté po málo frekventované cestě na Baborów a do obce Krowiarki. Zde jsem zajel k paláci Krowiarki, kde jdou spatřit styly neo-renesanční a neo-barokní, který je ale nepřístupný, protože dost chátrá (foto z druhé strany).
V roce 1826 byl na místě dřevěného zámku postaven cihlový. Válku ještě zámek přečkal neporušený. Od roku 1970 po ukončení činnosti rehabilitační a ortopedická nemocnice, ale zámek začíná chátrat, ani po privatizaci v 90. létech nebyli provedeny žádné opravy. V roce 2007 byl zámek prodán a nový majitel v současné době provádí opravy objektu.


Na začátku Ratiboře (Racibórz) musím projíždět zvýšeným provozem. Po chvíli ale přes přechod pokračuji po cyklostezce parkem k zámku Piastowski (http://www.zamekpiastowski.pl)
Tento zděný hrad postavil kníže Przemysław (1260 – 1306) z rodu Piastů, v období let 1281 až 1287 v místě, kde původně stálo dřevěné hradiště. Představuje typický hrad stavěný na nížinných pláních. Hrad včetně zámku byl sídlem panovníků, administrativním centrem, ale také plnil důležitou úlohu při ostraze hranic Polského státu. Součástí zámku je i kaple, která je dnes nejcennější svého druhu v Polsku. Nazývá se perlou hornoslezské gotiky, vzhledem k podobnosti k slavné pařížské kaple.

Od zámku pokračuji přes centrum nejstaršího města Slezského vojvodství na jih. Skoro tisíciletá historie se podepsala na městu architektonickými i uměleckými památkami ze všech epoch. Křížili se zde vlivy polské, českomoravské a německé kultury.

Z Ratiboře pokračuji na jih do obce Wojnowice, kde mě přivádí silnice, kde jedna půlka je asfaltová a patří cyklistům a druhá šotolinová, která patří autům. V obci se nachází palác Wojnowice (http://www.palacwojnowice.pl) se styly neobarokní-klasicistní.
Zámek pochází z 19. století s parkem o rozloze rozloze 4,5 ha., kde najdete nádherné a vzácné druhy stromů a keřů a také oboru s několika zvířaty daňky, kozy a ovce.
O víkendu si můžete zajít podívat do muzea hororu (11 - 17 hod.), kde v 10 tématických pokojích můžete spatřit velmi realistické scény (video)(http://www.muzeumhorroru.pl). Prohlídka začíná vždy v celou hodinu a trvá 30 minut.


Od zámku pokračuji po cyklotrase, úzkou asfaltovou cestou mezi polemi prakticky až na hlavní cestu, po které ale o chvíli sjíždím do obce Tworków k ruině zámku Wodnikowskich.


Je to starodávná renesanční rezidence rodu Wodnikowských a později Wieczů. S největší pravděpodobností by vybudována ve druhé polovině XVI století na základech původního středověkého hradu. V roce 1872 byla provedená generální rekonstrukce objektu architektem Heidenreichem na nově renesanční sloh. Tříkřídelní stavba byla postavená na základech, které tvarem připomínají podkovu. Bohužel dva požáry, v roce 1931 a další během válečných operací v roce 1945, zámek zcela zničily. Po dnešní den zůstaly jen obvodové zdi, náznaky balkonů a zbytky štítů která nám přibližuje období jejího lesku a slávy. (foto jak vypadal zámek, více fotek). Více o zámku.
Otevřeno je zde v pracovní dny - od pondělí do pátku od 11.00-19.00 hod. a o ​​sobotách, nedělích a svátcích v 13.00-19.00 hod.. po telefonickém kontaktu 032 4196128.
Přes obec vede mezinárodní cyklotrasa č.5 - Jantarová stezka, což je označení prastaré obchodní trasy spojující sever Evropy (pobřeží Baltu) s civilizačním centrem kolem Středozemního moře.

Po hlavní silnici vedoucí do Bohumína přijíždím po chvíli do obce Krzyżanowice. Hned na začátku obce u křižovatky je patrná jedna z bývalých bran zámku. Nový vchod je jen o kousek dál, v současnosti je v zámku Dům sociální péče Růžový palác.
Zámek byl postaven v roce 1700 hrabětem Janem Bernardem Praschmou. V roce 1775 se vlastníky zámku stala rodina Lichnowských, která spravovala zámek po šest generací. a která ho kolem roku 1856 od základu přestavěli v neogotickém slohu. K dnešnímu dni si objekt zachoval podobu, kterou získal během poslední přestavby, stojí na obdélníkovém půdorysu se třemi osmibokými věžemi v rozích a s věži, ve které je kaple, na jihovýchodní straně. v roce 1930 prodal majetek řádovým sestrám ze Shromáždění františkánek. Více o zámku

Z Krzyżanowic se moje trasa se stáčí na západ a pokračuje příhraničními obcemi na českém území Píšť, Chuchelná, Koběřice. V Hněvošicích před kostelem odbočuji doprava a po nové cestě mířím opět do Polska. I zde moje cesta vede po prázdných silnicích přes bývalý přechod Branice - Úvalno. Po cyklotrase č.55, Slezské magistrále pak přijíždím zpátky do Krnova.

Slezané byli občany Polska, Německa, Pruska a Českých zemí, byli to poddaní maďarských králů a rakouských císařů.
Osudem Slezska je, že nikdy nebylo jednotným správním útvarem, nemělo jednotícího krále, skládalo se z majetků různých feudálů a záleželo na nich, ke komu se z příčin ekonomických či obranných přikláněli, zda k Prusku (Německu), Polsku nebo k Českému království.

Info:
Vzdálenost: 136 km
Čas jízdy : 5:50 hod (celkový 7:20 hod.)
Nastoupáno: 951 m. (až na pár kratších stoupání, to byla rovinatá trasa)
Prům.rychlost: 23,3 km/hod. (tu mi trochu zkresluje procházka po parcích zámků a centru)

Fotogalerie: https://plus.google.com/u/0/photos/...

Foto-příběh: https://plus.google.com/...



Video:


Trasa:


Mapa s fotkami:


PhotoSpheare - 360°záběr 
Zámek Piastowski v Ratiboři (Raciborz)



Foto:






Okomentovat