SPACÁK A KARIMATKA

Komfortní teplota - více výtah z evropské normy
Spodní hranice komfortního rozsahu, od níž směrem dolů zkušená uživatelka spacáku, která přizpůsobí své oblečení a polohu ve spacáku okolní teplotě a umí využít všech možností svého spacáku, je v tepelném klidu, tj. nebude cítit nepohodu z chladu.

Mezní teplota
Spodní hranice, při které se zkušený uživatel spacáku, který přizpůsobí své oblečení a polohu ve spacáku okolní teplotě a umí využít všech možností svého spacáku, ve skrčené poloze globálně nachází v teplotní rovnováze a právě ještě nepociťuje chlad.

Najdi svůj spacák - Normy na měření spacích pytlů

Horní extrémní teplota zůstává z dřívějška, a je více méně nepodstatnou informací o tom, kdy v zapnutém spacáku začne být nepříjemné teplo. Problém s nadbytkem tepla se u většiny spacáků dá vyřešit rozepnutím zipu. Hranice tepelného komfortu je naopak hodnota nejzajímavější, neboť vypovídá o tom, do jakých nejnižších teplot je vlastně spacák použitelný. Podle nové normy by pro hranici tepelného komfortu měly být uváděny údaje dva – komfortní teplota Tcomf (pro standardní ženu 60 kg) a limitní teplota Tlim (pro standardního muže 70 kg). Klesne-li teplota pod příslušnou hodnotu, začneme se ve spacáku budit zimou a rozhodně se moc dobře nevyspíme. Extrémní teplota je spíše spekulace o tom, do jaké zimy bychom ve spacáku přežili bez omrzlin nebo přežili vůbec. Větší význam nemá a také málokdo si kupuje spacák proto, aby v něm spolehlivě zmrznul.

Najdi svůj spacák - Ve stejném spacáku se každý vyspí jinak

Vliv čtyř faktorů 
Zopakujme si, jaké faktory působí na skutečnou tepelnou pohodu při přespání v přírodě v konkrétním spacím pytli.

1. Objektivní tepelný odpor, který u každého spacáku můžeme změřit. Závisí na kvalitě izolace a jeho vyjádřením je teplotní určení spacího pytle stanovené normou. Slouží jako hrubé určení a především při měření spacáků podle stejné normy poslouží v obchodě k reálnému porovnání spacáků mezi sebou, který z nich má lepší tepelně izolační vlastnosti.
2. Bazální metabolismus každého jednotlivce, který určuje, jakými „kamínky“ si ve spacím pytli zatopíme. Bazální metabolismus je také měřitelný a každý si ho může vypočítat. Ve stejném spacáku může znamenat rozdílné pocity pro dva různě „narostlé“ nocležníky.
3. Individuální dispozice těžko popsatelné a vypočitatelné, které vycházejí z momentálního psychického a fyzického stavu každého jednotlivce.
4. Měnící se okolní klimatické podmínky, které mají mnohdy k ideálním daleko.


- Když na sobě máš moc oblečení, dojde ke stlačení úpletu látky, v horším případě i ke stlačení izolační vrstvy spacáku (objem svého těla a povrch vnějšího obalu spacáku můžeš považovat za konstantu, a vše, co si oblékneš včetně izolace spacáku se mezi to musí narvat). Vzduch se vytlačí ven, a samotný textil je velmi špatný izolant.
- Optimální je tedy suché vzdušné oblečení, a to taková vrstva, při které je na tobě spacák jako volný pytel. Spodní prádlo, popřípadě flísový komplet. Ale než navlhlé oblečení, to raději nic.
- Špatné je dýchat do spacáku: vydechovaný vzduch má velmi vysokou vlhkost, následuje navlhlé oblečení, izolace spacáku, viz výše. Celé přežití v chladu je z největší části neustálý boj s vlhkostí.
- Většině lidí pomohou suché silné ponožky, a ruce zahřívané na břiše a vnitřku stehen - pocit chladu od nohou signalizuje tělu nízkou okolní teplotu, stahuje se krevní oběh, tělo netopí, a ve spacáku je zima.
- U nejlevnějšího dutého vlákna vím, že 300g/m2 je tak do +5, 400g/m2 je do -5. Dražší DV izolují trochu líp, ale za pár let se slehnou na tyto hodnoty. Mikrovlákna izolují daleko líp, a slehávají se ještě rychleji.Objektivní, jednoduché a levné zjištění komfortu spacáku, nevím, proč to nepoužívají všichni:o)
- Pro každý tepelný výkon a velikost povrchu těla se dá odhadnout a dokonce i přesně změřit, kolik který materiál odizoluje stupňů celsia.Např. 1,7m2 a 80W: 100g/m2 nejlevnějšího DV odizoluje 10°C.
Na komfort potřebuješ na povrchu oblečení 30°C. Do 0°C ti bude právě stačit spacák s gramáží 300g/m2.

Lépe zpravidla zlepší tepelný komfort:
- Lepší izolace od země (igelit, rozházené lano pod karimatku apod.).
- Zabránění proudění vzduchu (stan, nelehnout si v bivaku či na seníku do průvanu).
- Přiměřené množství suchého(!) oblečení, včetně ponožek.
- Přiměřeně se najíst, napít, aby tělo mohlo topit 

JOE-CUBE



Pro komfortní nocování v přírodě potřebujeme kromě spacáku ještě izolační podložku. Ta má své nezastupitelné místo v izolaci od chladu země a samozřejmě také vliv na komfort nocování. I sebelepší spacák nedokáže totiž bez kvalitní izolační podložky dostatečně izolovat od chladu ze spodní strany, kterou spáč stlačí přímo na chladnou zem.

- Vyráběné tloušťky samonafukovaček se pohybují od 20 do 75 mm. Nejsilnější skýtají opravdový komfort, pochopitelně za cenu vyšší hmotnosti. Do zimních podmínek jsou pak vhodnější od tloušťky 35 mm.
- Výhodami samonafukovaček jsou především výborné izolační vlastnosti a vysoký komfort, dobrá sbalitelnost s přijatelnou hmotností. K nevýhodám lze počítat vyšší cenu a možnost selhání jako u nafukovacích matrací. 

U samonafukovacích karimatek jsou nejdůležitější 3 faktory: 
1) nízká hmotnost
2) malý objem ve sbaleném stavu 
3) dlouhá životnost.
Nízkou hmotnost dosahujeme výběrem nejkvalitnějších materiálů jak pro povrch tak pro jádro. Materiál musí být lehký, ale zároveň pevný a odolný. Snížení hmotnosti dosahujeme také odlehčením vnitřní pěny. To ale nesmí být na úkor pohodlí a schopnosti dobře izolovat. Výběr materiálu a odlehčení má podstatný vliv na velikost sbaleného výrobku.

Praktické rady pro použití:
- NIKDY nenechávejte svoji samonafukovačku nafouknutou a se zavřeným ventilem ve stanu – Prudké letní slunce dokáže teplotu ve stanu vyhnat i nad 50°C, což způsobí rozpínání vzduchu v karimatce, přetlakování a může končit jejím nevratným poškozením, které je velmi lehko identifikovatelné a nevztahuje se na něj záruka (vyboulení).
- Do samonafukovačky foukejte ústy co nejméně – nechte ji vždy dostatek času na naplnění vzduchem a poté ji pouze dotlakujte. Spolu s vaším dechem do karimatky dostáváte vlhkost, která se v karimatce kumuluje a může způsobovat neplechu.
- Při balení karimatku přeložte, srolujte, zavřete ventil, rozbalte a znovu srolujte a otevřete ventil, uvidíte, kolik se vám podaří ještě vytlačit vzduchu a tedy ušetřit prostoru v batohu
- Opatrně na oheň – díra v karimatce od uhlíku znamená, že spíte téměř na holé zemi.
- Opatrně na ostré kameny, sklo, klacky atd – stejná obtíž jako v předchozím bodě.
- Pro čištění používejte jemné prostředky na mýdlové bázi, vlažnou vodu a jemnou houbu nebo hadřík. Ventil musí být uzavřen, aby se dovnitř nedostala voda.
-  USKLADŇUJTE KARIMATKU V ROZVINUTÉM STAVU (nejlépe na plocho) S OTEVŘENÝM VENTILEM, aby byly zachovány její dobré vlastnosti ! Pěnová výplň si tak nejlépe zachová roztažnost a nasbíraná vlhkost může odcházet ven.

Z http://kopce.eu/... a www.jurek.cz/...