čtvrtek 26. července 2007

BESKYDY 2007


spolecne fotoOd čtvrtka 23. do nedělě 26 Srpna jsem se účastnil srazu Cyklobandy v slezských Beskydech. (fotogalerie naleznete zde...)
Odjezd z Krnova:
Na vlak jsem v Krnově nasedl pár minut po druhé hodině a už měl vlak 10 minutové zpoždění. Protože jsem na cestě dvakrát přestupoval a čas na přestupy byl malý, pojala mě pochybnost zda stihnu následující spoje, ale naštěstí z Opavy jsme již vyjeli bez zpoždění. Ve Svinově jsem přestup stihl akorát a následně v Ostravě na hlavním nádraží jsem byl rád, že mi dovolili přejít přes koleje na opačnou stranu nádraží, a tak jsem celkem v klidu stihl spoj do Frýdku-Místku.

Z nádraží v Frýdku-Místku na sraz do Visalají: 
Lysa horaZ Frýdku-Místku jsem se vydal směrem Staré Město, Skalice, Raškovice. Zde jsem se raději zeptal kterým směrem se mám vydat na Krásnou. "To musíte pořád nahoru" dostal jsem odpověď a začal jsem šlapat do kopce. Chvíli jsem jel po cyklotrase č.46 a na to že je to cyklotrasa II třídy tak to byla trasa vhodná tak pro MTB. Poté co jsem se konečně vydrápal na kopec uviděl jsem tabuli Obec Krásná Vás vítá. Jenže pak začala silnice klesata a klesat až mi to připadalo divné, tak jsem se raději zeptal. Odpověď mě vůbec nepotěšila "to musíte zpátky do Ratíškovic a pak vpravo". Takže jsem se zpátky vydrápal na kopec a sjel do Ratíškovic. Jenže jsem přejel Ratíškovice a odbočka nikde. Tak jsem se zeptal raději zase. "Po 200 metrech je odbočka a od nás je to 12 km do Visalají". Po 200 metrech byla opravdu už odbočka a já začal se opět štráchat do koce. Místo plánovaných 20 km jsem najel 40 km a přijel jsem do Visalají kolem půl osmé. Od kluků jsem se pak dozvěděl že obec Krásná leží na dvou silnicích a já si vybral tu špatnou (a taky neznačenou v mapě). Na terase hotelu pak strávíme zbytek večera, když začne poprchávat. Zdeněk zve všechny do
naší chatky č.5 na mejdan, ale bohužel se nikdo nedostavujeme, tak kluci otevírají
meruňkovici, která brzo mizí v našich hrdlech.
Lysa horaPáteční vyjížďka s výjezdem na Lysou horu 
V deset hodin vyjíždíme z Visalají (780 m.n.m.) směr Lysá hora. Po čtyřkilometrovém klesání, začínáme od Papežova (600 m.n.m.) stoupat na Lysou horu (1323 m.n.m.). Ze začátku jedu svojím tempem, krev se mi potit nechce. Tep se mi drží na 160 tepech, ale od 4,5 km se mi zdá, že je silnice prudší a tep už skáče na 170 tepů. Do 11 stupňového kopce si musím více máknout. Necelý kilometr před vrcholem se dívám na čas a ve snaze se dostat pod hodinu přeřazuji na těžší převod a přidávám na tempu. Nakonec se čas zastavuje na 59:39 min. Nahoře byl nejrychleji podle očekávání Radek, který zvládl vyjet na Lysou horu za 43 minut. Na Lysé si dávám Birellla a výbornou zelnou polévku za 30 Kč a sleduji další přijíždějící, včetně holek, za což sklízí od všech obdiv a pochvalu (a to neví co je ještě čeká další den). Na samém vrcholu si ještě každý s vlastním přáním pohladíme "hladící bod" a míříme dolů. Po chvíli zatáčíme směr Zimný, ale na rozcestí dostává Milka defekt. Po opravě se chystáme pokračovat, ale v tom u nás zastaví "bajker" někde od Vsetína a s defektem kola. A samozřejmě neměl u sebe
ani lepení ani náhradní plášť. Teprve na třetí pokus se klukům podaří dát kolo nevěřnícně
přihlížejícího bajkera do Lysa hora rozcestnikpojízdného stavu. Dále pokračujeme po úpatí Lysé hory k vodní nádrži
Šance, odkud pokračujeme do Ostravice. Zde zastavujeme na oběd v Beskydské pivnici a ve vedlejší samoobsluze někteří z nás dokoupí zásoby. Dále pokračujeme po cyklostezkách přes Novou Ves do Frýdlantu nad Ostravicí, Pržna, Janovic dále přes Raškovice a Pražmo do hospůdky Morávce. Zde většina opět ctí Svačusovo heslo "bodlo by pivo" a dává si vychlazený zlatavý mok. V cestě pokračujeme dále podle vodní nádrže Morávka. V Juřičuně zabočujeme doprava a pokračujeme po štěrkové cestě do Visalají, kde přijíždíme krátce před osmou. Dnes jsme ujeli 68,5 km a nastoupali 1520 výškových metrů. Večer pak všichni relaxujeme na terase hotelu a pojídáme skvělé buchty od Milky-SK. Mě však brzo bere spaní tak se odebírám do postele. Ráno se dovídám, že Zdeněk opět nikoho neulovil na mejdan v naší chatce.
Sobotní vyjížďka na Trojmezí 
V sobotu máme plánovaný odjezd kvůli náročnému programu už o půl desáté. Vyjíždíme na Morávku, kde odbočujeme vpravo a začínáme stoupat na Slavíč. Po 8 kilometrech náročného stoupání se dostáváme z nadm.výšky 519 n.n.m. do výšky 915 m.n.m. a zastavujeme u Kolářové turistické chaty, kde si bereme něco teplého do žaludku. Já si dávám zelnou polévku za 25 Kč
a 0,3 l kofoly za 20 kč. Po odpočinku vyrážíme, ale nejede moc dobře, cesta vede prudce dolů  a po kamenité cestě. Celý sraz nás stíhají nějaké poruchy, ať je to Trojmezidefekt nebo zaseklý řetěz.
Tentokrát je tím neštastníkem Radek, ale jeho defekt je brzo opraven, a tak pokračujeme přes Dolní Lomnou a do Jablunkova. Zde se zastavujeme u Penny a dokupujeme zásoby na další cestu. Pokračujeme pak přes Písek, Bukovec. Cesta zde připomíná schodiště. Chvíli jedeme takřka po rovině, aby jsme po chvíli šlapali do krátkého, ale o to strmějšího kopce. Některá stoupání jsou takřka 20 stupňové. A tak to pokračuje až na hraniční přechod Hrčava - Jaworzinna. V Polsku se nám ztrácí Olina s Bohdanem a tak neplánovaně zastavujeme v místní hospůdce kde si někteří vyzkouší polské pivo Tyskie. O chvíli jsme pak na Trojmezí, kde se dotýkají hranice tří států Polska, České republiky a Slovenska. Je zde nově vybudované propojení s mostem meziPolskem a Slovenskem. Na českou stranu je jen vyveden vstup. Po obhlédnutí tohoto místa pokračujeme z Hrčavy (555 m.n.m.) po české straně. Na začátku nás čeká pár prudších výjezdů, ale hned po nich klesáme přes Mosty u Jablunkova do Jablunkova. Hladový a žízníví dorazíme do restaurace Centrum, kde se odehraje nejdůležitější strategické rozhodnutí celého srazu. Již dříve byla známa možnost, zkrátit si cestu železnicí, což se chystala drtivá většina využít. Jenže se strhla debata o tom, zda by vlak všechny s koly pobral. Zdeněk zjistil, že vlak z Jablunkova do Českého Těšína by všechny kola vzal, ale jestli by je pak vzal rychlík z Českého Těšína to byla otázka. Nakonec nikdo nechtěl trojmezi sloupriskovat, že by zůstal v Č.Těšíně a tak se rozhodlo, že zpátky
pojedeme opět na kolech. V plánu je trasa přes Raškovice, ale Pepa navrhuje kratší času kvůli nedostatku času opět přes Slavičín. V 7 hodin se tentokrát začínáme opět drápat na Slavičín, tentokrát z druhé strany po kamenité cestě, kromě Radka, který se sám vydal na původní trasu. Poté co překonáváme na pěti kilometrech 360 metrový výškový rozdíl zastavujeme opět u turistické chaty a čekáme na posledního z nás aby jsme mohli společně vyrazit na další cestu. Holky jsou už na pokraji sil, ale zatínají zuby a jedou dál. Na hodinkách je 20:20 a nás čeká ještě 15 kilometrů. Od Chaty už vyjíždíme za tmy. Na začátku jedeme 8 km po asfaltové cestě z kopce, kdo má světlo svítí těm co jej nemají (nebo mají blikačky) a tak se utvářejí skupinky. Vypadáme jako rej světlušek. My co jedeme vzadu se ješte na cestě potkáváme se zauzlovaným řetězem Ivany a tak nám přední skupina poodjíždí. Poté co se rozjedeme huláká Dais "pozor auto!", ale to jen Radek nás dojíždí. Jeho světelná síla totiž vypadá jak od světlometů aut. Poslední asi 3km vede cesta po horší cestě do mírného kopce.Poté co zdoláme poslední překážku dojíždí většina vyčerpána po 96 km a nastoupanách 1990 výškových metrech v 22:15 zpátky do Visalají. Jediným stovkařem byl nakonec Raddy, kterému se podařilo si prodloužit cestu na Slavičín, někteří druhý den litovali, že tu stovku měli už dokroužit na parkovišti, ale prostě nebyla ten den už síla. Původně bylo na programu ještě opékaní klobásek, ale nakonec došlo jen k jejich uvaření, kterého se zhostil v naší chatce č.5 JanHonza. Zdeňkovi se taky nakonec díky vaření klobásek podařilo uspořádat v naší chatce pro 6 lidí mejdan kde se sešlo 21 lidí. JanHonza ještě vytáhl láhev fernetu citrusu a všichni se napili na narození jeho dcery Terezky. Nakonec Havířováci slavnostně předali lamion, symbol pořadatelství Jarkovi a Milce SK, kteří uspořádají následující sraz v květnu 2008 v Súlovské kotlině.
Nedělní odjezd 
pohled z Lyse horyV neděli ráno jsme začali vyklízet naší chatku č.5, když v tom Otičtí cyklisté, kteří bydleli ve vedlejších chatkách a které jsme během našeho pobytu, také potkávali se začali chystat k odjezdu. Původně jsem chtěl jet zpátky domů po vlastní ose, ale neznal jsem trasu a terén, a tak jsem to zavrhl. Ale protože bych jel většinu cesty s nimi, začal jsem uvažovat, že bych se s nimi svezl. Kluci mě taky přesvědčovali, že mám jet a tak jsem vyrazil s nimi. Bohužel jsem se nestačil rozloučit s ostatními, tak doufám, že mi to prominuli. S Otickými seniory, kteří jeli na bajkách jsme vyrazili směr Frýdek-Místek. Po 50 km v Jistebníku průměr 29 km/h. Zde jsme něco pojedli v restauraci U Matějů a pokračovali směr Bílovec. Cesta zatím vedla lehce zvlněnýn terénem, jediné větší stoupání bylo asi 7km do Skřípova. Dále cesta vedla z kopce do Hradce nad Moravicí, kde jsem se s otickými cyklisty rozloučil a pokračoval už sám směr Opava a po hlavní silnici jsem pak dojel až do Krnova. Ujel jsem 114 km s průměrem 25,6 km/h.
Vzpomínky na tento sraz budou určitě ještě dlouho žívé v mé paměti, díky skvělé partě, nádherným panoramatům, noční jízdě, náročných kopců,...
Okomentovat